Referáty
veškeré referáty zde - níže.
Komentáře
Přehled komentářů
jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík
funguje už cca 2 miliardy let (prahory, vznik sinic)
důležitá společenstva: řasy, tropické deštné lesy
podmínky fotosyntézy: světlo, energie, oxid uhličitý, voda, chlorofyl
souhrnná sumární rovnice fotosyntézy (ve skutečnosti jde o sled mnoha reakcí):
6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O
energie ve formě světelného záření se mění do energie chemické vazby při redukci oxidu uhličitého a jeho zabudování do organických látek
děje fotosyntézy rozdělujeme do dvou částí:
primární procesy (dříve nazývány jako světelná fáze)
sekundární procesy (dříve nazývány jako temnostní fáze)
referát
(Barbora Zahradníková ksg2, 6. 3. 2017 9:42)
Letos se přemnožili divočáci a teď v zimě se ze sklizených polí stahují do lesů k městům. Upozorňuje na to i Právo.
V lese prasata divoká škody nepáchají, spíše pomáhají rozrývat půdu, čímž se zemina provzdušní. Způsobují ale problémy v zemědělských kulturách, v lánech kukuřice a řepky.
„Tam jsou od jara až do zimy, kdy se pozdě sklízí, a divočáci si tam zalezou, dělají škody a nemají důvod vůbec vycházet, protože tam mají, klid, kryt i potravu… Navíc se velmi těžko loví v těchto obrovských lánech,“ řekl Rádiu Česko předseda Obvodního mysliveckého spolku Praha 8 Jaroslav Šprongl.
Snížit populaci divočáků lze pouze intenzivním nočním lovem, což se ale nedaří. „Poslední desetiletí to v podstatě stále přibývá,“ dodal.
Lidé, kteří mají zahrady, se mohou před vetřelci z lesa chránit pachovými ohradníky. Jsou účinné, ale drahé.
„My jsme to v té Troji zkoušeli, ale není to univerzální záležitost. Je třeba lovit, protože ti divočáci jsou mazaní, vědí, že ve městech se jim nic nestane, jsou na tom lépe než někde v horách, kde jezdí čtyřkolky a plaší je, takže se oni naopak stěhují do lidského biotopu. A když se tam potom párkrát vystřelí, tak oni přece jenom vědí, že to je nebezpečné, a tak třeba odtáhnou,“ upozornil myslivec.
Na divočáka raději nekřičte
Obvodní myslivecký spolek Praha 8 spolupracuje s pražskou čtvrtí Troja a s tamním starostou. Lidé se na myslivce často obracejí právě kvůli divokým zvířatům.
„Divočáci se dokonce objevují už v areálu nemocnice Bulovka a v Troji. Lidé se bojí, i když by nemuseli. Říká se třeba, že v Troji jednou zastavila noční tramvaj a lidé nevystupovali, protože na refýži stála bachyně se čtyřmi selaty,“ uvedl Jaroslav Šprongl.
Divočáci jsou plaší, a i proto se těžce loví a lehce přemnožují. Jak se přesto při setkání s divokým prasetem chovat? „Já asi bych vylezl na strom, když už by k tomu mělo dojít, ale já chodím do lesa desítky let a neměl jsem to štěstí.“
Zakřičet na divočáka by i přes jeho plachost Šprongl nezkoušel: „Já bych byl tiše a snažil se vypařit."
Referát
(Kristýna Pavelková , 5. 3. 2017 19:03)
Prasata zdaleka nejsou takoví zabijáci, jak se o nich často tvrdí. Vlastně mají větší strach oni z vás, než vy z nich. Proto se bližšímu setkání s člověkem většinou vyvarují. Sus scrofy mají vysoce vyvinutý sluch a čich. Nejspíš se tedy radši uchílí do bezpečí, když vás ucítí nebo uslyší. To mě přivádí k dalšímu faktu, že se o vás dozví zcela určitě a to ani nemusíte působit nadměrný hluk, neboť slyší prasknutí větvičky na vzdálenost přes pět set metrů. Také dost záleží na tom, jaká prasata potkáte. Když uvidíte prasečí stádo, jen se je pokuste nijak neohrožovat a nechají vás napokoji, stejně tak čiňte, když se potkáte se samcem samotářem, který na vás také nebude útočit, když se pomalu vzdálíte a nebudete se praseti koukat do očí. Daleko horší je, když narazíte na bachyni se selaty. Ta se o svá mladá prasátka bojí a proto někdy stačí jen aby vás spatřila a mohla zaútočit. To poznáte tak, že se postaví přímo proti vám a začne otvírat ústa a ukazovat vám trháky. V takovém případě máte několik možností. Nesnažte se praseti utéct, je rychlejší než vy. Buď se rychle rozběhnete a vyšplháte na nejbližší strom nebo počkáte až se prase rozběhne proti vám a až bude skoro u vás uskočíte stranou. Prase většinou hází hlavou a snaží se vás nabrat na kly. Když víte, že už mu neutečete, můžete jen udělat, co se radí v podobných případech u mnoha zvířat: rychle se stočíte do klubíčka a rukama si chráníte hlavu. Ochráníte si tak nejzranitelnější místa těla.
Takové případy se však stávají jen málokdy.
Referát
(Simona Hozová KSG2, 5. 3. 2017 15:22)
Prasata zdaleka nejsou takoví zabijáci, jak se o nich často tvrdí. Vlastně mají větší strach oni z vás, než vy z nich. Proto se bližšímu setkání s člověkem většinou vyvarují. Sus scrofy mají vysoce vyvinutý sluch a čich. Nejspíš se tedy radši uchílí do bezpečí, když vás ucítí nebo uslyší. To mě přivádí k dalšímu faktu, že se o vás dozví zcela určitě a to ani nemusíte působit nadměrný hluk, neboť slyší prasknutí větvičky na vzdálenost přes pět set metrů. Také dost záleží na tom, jaká prasata potkáte. Když uvidíte prasečí stádo, jen se je pokuste nijak neohrožovat a nechají vás napokoji, stejně tak čiňte, když se potkáte se samcem samotářem, který na vás také nebude útočit, když se pomalu vzdálíte a nebudete se praseti koukat do očí. Daleko horší je, když narazíte na bachyni se selaty. Ta se o svá mladá prasátka bojí a proto někdy stačí jen aby vás spatřila a mohla zaútočit. To poznáte tak, že se postaví přímo proti vám a začne otvírat ústa a ukazovat vám trháky. V takovém případě máte několik možností. Nesnažte se praseti utéct, je rychlejší než vy. Buď se rychle rozběhnete a vyšplháte na nejbližší strom nebo počkáte až se prase rozběhne proti vám a až bude skoro u vás uskočíte stranou. Prase většinou hází hlavou a snaží se vás nabrat na kly. Když víte, že už mu neutečete, můžete jen udělat, co se radí v podobných případech u mnoha zvířat: rychle se stočíte do klubíčka a rukama si chráníte hlavu. Ochráníte si tak nejzranitelnější místa těla.
Takové případy se však stávají jen málokdy a proto se nemusíte prasat v divočině tolik obávat.
Pokusny referat
(Veronika Baďurová KSG2, 5. 3. 2017 11:56)
Není to běžná situace, ale na druhou stranu vzhledem k přemnoženým divokým prasatům také nic výjimečného. Náhodné setkání s divočákem může být nepříjemným zážitkem, přiznává v rozhovoru pro Seznam Zprávy Miloš Ježek z Českomoravské myslivecké jednoty.
Jeho rady, co v takovém případě dělat, jsou jednoznačné: Zachovat klid, nepřibližovat se k prasatům a nechat jim prostor, aby mohla utéct. „Zvířata budou mít určitě větší strach než vy, bojí se lidí víc než lidé jich," ví ze svých zkušeností ježek.
Fotosyntéza
(Kristián Stýskala Kč3, 27. 2. 2017 16:58)
Fotosyntéza (odvozeno z řeckých slov „fótos“ = světlo a „synthesis“ = skládání). Jedná se o biologický proces, který typicky probíhá v rostlinách. Dochází při něm díky dopadajícímu světelnému záření (viditelné i neviditelné světlo) k tvorbě organických sloučenin cukrů z jednoduchých anorganických látek (voda , oxid uhličitý). Díky fotosyntéze je možný život na Zemi, tak jak ho známe.
Fotosyntéza je velmi složitý mnohofázový děj. Probíhá v chloroplastech zelených rostlin. Průběh fotosyntézy se dá rozdělit do dvou fází.
Fáze 1.: Barevné pigmenty chloroplastů pohlcují světlo, tím získávají energii pro běh dalších chemických reakcí. Dále dochází k rozkladu vody a uvolnění kyslíku.
Fáze 2: Díky nahromaděné energii není v druhé fázi již světlo zapotřebí, spotřebovává se energie z první fáze. V této fázi dochází molekulárnímu navázání oxidu uhličitého do molekul cukrů. Cukry dále slouží jako zásobárna a zdroj energie nebo případně jako stavební složky pro tvorbu složitějších organických molekul (polysacharidů, glykosidů, ..)
pokusný referát
(Nikola Kořená KSG2, 27. 2. 2017 16:27)Když uvidíte prasečí stádo, jen se je pokuste nijak neohrožovat a nechají vás napokoji, stejně tak čiňte, když se potkáte se samcem samotářem, který na vás také nebude útočit, když se pomalu vzdálíte a nebudete se praseti koukat do očí. Daleko horší je, když narazíte na bachyni se selaty. Ta se o svá mladá prasátka bojí a proto někdy stačí jen aby vás spatřila a mohla zaútočit. To poznáte tak, že se postaví přímo proti vám a začne otvírat ústa a ukazovat vám trháky. V takovém případě máte několik možností. Nesnažte se praseti utéct, je rychlejší než vy. Buď se rychle rozběhnete a vyšplháte na nejbližší strom nebo počkáte až se prase rozběhne proti vám a až bude skoro u vás uskočíte stranou. Prase většinou hází hlavou a snaží se vás nabrat na kly. Když víte, že už mu neutečete, můžete jen udělat, co se radí v podobných případech u mnoha zvířat: rychle se stočíte do klubíčka a rukama si chráníte hlavu. Ochráníte si tak nejzranitelnější místa těla.
referát
(Jiří Kisza KSG2, 27. 2. 2017 11:18)Když uvidíte prasečí stádo, jen se je pokuste nijak neohrožovat a nechají vás napokoji, stejně tak čiňte, když se potkáte se samcem samotářem, který na vás také nebude útočit, když se pomalu vzdálíte a nebudete se praseti koukat do očí. Daleko horší je, když narazíte na bachyni se selaty. Ta se o svá mladá prasátka bojí a proto někdy stačí jen aby vás spatřila a mohla zaútočit. To poznáte tak, že se postaví přímo proti vám a začne otvírat ústa a ukazovat vám trháky. V takovém případě máte několik možností. Nesnažte se praseti utéct, je rychlejší než vy. Buď se rychle rozběhnete a vyšplháte na nejbližší strom nebo počkáte až se prase rozběhne proti vám a až bude skoro u vás uskočíte stranou. Prase většinou hází hlavou a snaží se vás nabrat na kly. Když víte, že už mu neutečete, můžete jen udělat, co se radí v podobných případech u mnoha zvířat: rychle se stočíte do klubíčka a rukama si chráníte hlavu. Ochráníte si tak nejzranitelnější místa těla.
pokusný referát
(Bachorková KSG2, 27. 2. 2017 11:17)
Záleží na tom, jaká prasata potkáte. Když uvidíte prasečí stádo, jen se je pokuste nijak neohrožovat a nechají vás napokoji, stejně tak čiňte, když se potkáte se samcem samotářem, který na vás také nebude útočit, když se pomalu vzdálíte a nebudete se praseti koukat do očí. Daleko horší je, když narazíte na bachyni se selaty. Ta se o svá mladá prasátka bojí a proto někdy stačí jen aby vás spatřila a mohla zaútočit. To poznáte tak, že se postaví přímo proti vám a začne otvírat ústa a ukazovat vám trháky. V takovém případě máte několik možností. Nesnažte se praseti utéct, je rychlejší než vy. Buď se rychle rozběhnete a vyšplháte na nejbližší strom nebo počkáte až se prase rozběhne proti vám a až bude skoro u vás uskočíte stranou. Prase většinou hází hlavou a snaží se vás nabrat na kly. Když víte, že už mu neutečete, můžete jen udělat, co se radí v podobných případech u mnoha zvířat: rychle se stočíte do klubíčka a rukama si chráníte hlavu. Ochráníte si tak nejzranitelnější místa těla.
Takové případy se však stávají jen málokdy a proto se nemusíte prasat v divočině tolik obávat.
Co dělat, když se setáme s divokým prasetem?
(Roháčková Natálie KSG2, 27. 2. 2017 11:17)Když uvidíte prasečí stádo, jen se je pokuste nijak neohrožovat a nechají vás napokoji, stejně tak čiňte, když se potkáte se samcem samotářem, který na vás také nebude útočit, když se pomalu vzdálíte a nebudete se praseti koukat do očí. Daleko horší je, když narazíte na bachyni se selaty. Ta se o svá mladá prasátka bojí a proto někdy stačí jen aby vás spatřila a mohla zaútočit. To poznáte tak, že se postaví přímo proti vám a začne otvírat ústa a ukazovat vám trháky. V takovém případě máte několik možností. Nesnažte se praseti utéct, je rychlejší než vy. Buď se rychle rozběhnete a vyšplháte na nejbližší strom nebo počkáte až se prase rozběhne proti vám a až bude skoro u vás uskočíte stranou. Prase většinou hází hlavou a snaží se vás nabrat na kly. Když víte, že už mu neutečete, můžete jen udělat, co se radí v podobných případech u mnoha zvířat: rychle se stočíte do klubíčka a rukama si chráníte hlavu. Ochráníte si tak nejzranitelnější místa těla.
Referát-Fotosyntéza
(Školníková Veronika CRO1, 6. 3. 2017 9:55)