Ekologie a životní prostředí

ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA

Na každý organismus působí neustále podmínky prostředí, ve kterém se nachází

Podmínky působící na organismus můžeme rozdělit na:

 ABIOTICKÉ = vlivy neživého prostředí (sluneční záření, voda, půda, atm. tlak……)

BIOTICKÉ = vlivy ostatních organismů

Sluneční záření =

21.  světlo(fotosyntéza)
21. Teplo
21. Vzduch
21. Voda
21. Půda

Sluneční záření = zdroj:

21. Tepla
21. Světla
21. Energie

21. Ultrafialové záření
    21. Většinou pohlcováno ozonovou vrstvou
    21. Ve větších dávkách životu nebezpečné
    21. V malých dávkách důležité
        21. Vznik vitamínu D
21. Viditelné záření – světlo
    21. Základní zdroj energie pro fotosyntézu
    21. Živočichům umožňuje vidění
21. Infračervené světlo
    21. Zahřívá těla organismů i neživá tělesa

Světelný režim v přírodě:

21. Periodický charakter
21. Souvisí s otáčením Země
21. Střídání dne a noci
21. Střídání ročních období

Vliv světla na rostliny:

21. Zdroj energie
21. Kvetení rostlin
21. Pohyby rostlin

Vliv světla na živočichy:

21. Orientace zrakem
21. Migrace
21. Tvorba pigmentu
21. Denní aktivita

Teplo:

Zdroj tepla:

•  sluneční záření
• teplotní optimum organismů
• zpravidla 15 – 30° C
• extrémy: bakterie – od :  -190° do +100°C

Vliv tepla na rostliny:

21. Opad listí
21. Zrání plodů
21. Klíčení semen

Adaptace rostlin na zvýšenou teplotu

21. Lesklé listy
    21. Umožňují větší odraz záření

Adaptace rostlin na sníženou teplotu:

21. Chlupy na listech
21. Snížení obsahu vody v rostlině
21. Opad listů

Vliv tepla na živočichy – studenokrevní živočichové

21. Nízká teplota
    • Nízká tělesná aktivita

21. Vyšší teplota
    • Vyšší aktivita, pohyb,
    • lov, příjem potravy

Vliv tepla na živočichy – teplokrevní živočichové

21.  Udržují svou tělesnou

        teplotu na určité úrovni, nezávisle na okolí

21. Produkují velké množství tepla
21. Mají schopnost termoregulace
21. Vytvářejí teplotní izolaci
    • Srst, peří, podkožní tuk
21. Nízká teplota

        – vznik světlejších forem

Zimní spánek:

21. Aktivní schopnost snižovat a zvyšovat svou tělesnou teplotu a udržovat homeostázu v podmínkách podchlazení
    • Ježek, křeček
21. Nepravý zimní spánek
    • Během spánku  se nesnižuje teplota
    • medvěd, jezevec
    • Kyslík
    • Koncentrace O₂ je velmi stabilní – 21 %
    • Produkt fotosyntézy
    • Množství klesá s nadmořskou výškou
    • Oxid uhličitý
    • Ve vzduchu 0,03 %
    • Důležitý pro fotosyntézu
    • Množství ve vzduchu roste
    • Dusík
    • Ve vzduchu 78 %
    • Přímo využívají jen některé organismy (bakterie)
    • Vzdušná vlhkost (vodní pára)

Vzduch:

21. Kyslík
    • Koncentrace O₂ je velmi stabilní – 21 %
    • Produkt fotosyntézy
    • Množství klesá s nadmořskou výškou
21. Oxid uhličitý
    • Ve vzduchu 0,03 %
    • Důležitý pro fotosyntézu
    • Množství ve vzduchu roste
21. Dusík
    • Ve vzduchu 78 %
    • Přímo využívají jen některé organismy (bakterie)
21. Vzdušná vlhkost (vodní pára)

Význam vzduchu:

21. Proudění
    • Živočichové
      21. Orientace – zachycení pachů
      21. Využití při letu
    • Rostliny
      21. Přenos semen
      21. Opylení
21. Ve vzduchu se hromadí škodliviny
    • Oxidy síry, oxón, oxidy dusíku, prach, …
    • Ohrožují zdraví a život organismů

Voda:

21. Hydrosféra
    • Na Zemi ve třech skupenstvích
    • Mořská voda
      21. 78 % zemského povrchu
    • Sladká voda
      21. 2 % zemského povrchu
          • Proudící
          • Stojatá
          • Podzemní vody
    • Brakické vody
      21. Přechod mezi sladkou a slanou vodou

Hustota:

775x vyšší než vzduch

Nadlehčuje, ovlivňuje tvar těla

Hydrostatický tlak

Roste s hloubkou

Nebezpečné náhlé změny tlaku

Teplota

Limitující faktor vodního prostředí

Množství kyslíku

Limitující faktor ve stojatých vodách

Zdroj – vzduch, vodní rostliny

• Vzniká zvětráváním hornin a činností organismů
• Rostlinám umožňuje upevnění na stanovišti
• Živočichům poskytuje úkryt
• Je zdrojem většiny minerálních látek
• Efadon
  21. Soubor organismů žijících v půdě

Půdní reakce pH:

• Organismy přizpůsobené určitému pH nejsou schopny dlouhodobě žít v prostředí s jeho jinými hodnotami (růstové a metabolické poruchy vedoucí až ke smrti)
• Opad některých rostlin– zvýšení kyselosti půdy (smrk, borovice, vřes, brusinka) + kyselé deště
• Lípa, buk, javor – opad udržuje neutrální až zásaditou
• Změna pH v posledních letech=vliv oxidu siřičitého a oxidu dusíku, které se v podobě kyseliny sírové, nebo dusičné dostávají v podobě kyselých srážek do půdy. V současnosti-řada opatření ke snížení kyselosti (filtry)
•