Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vztahy mezi člověkem a životním prostředím

Vztahy mezi člověkem a životním prostředím

Období

lovecko-sběračské

zemědělsko-pastevecké

průmyslové (industriální)

Trvání

asi 2 500 000 let

asi 10 000 let

300 až 400 let

Využití energie

energie vlastních svalů, energie biomasy (oheň)

energie vlastních svalů, energie biomasy (oheň), tažná zvířata, sluneční energie (vodní, větrné mlýny)

 

záměrné usměrňování toku energie v agroekosystému

omezené využití sluneční energie a biomasy, preference fosilních paliv, využívání jaderné energie

 

transformace energie, transport energie

Rozsah účinků

místní, vratné

regionální, částečně i nevratné

globální, nevratné, dlouhodobé

Hlavní vlivy

vyhubení některých druhů velkých savců (mamuti, koně)

odlesňování, odvodňování, zavlažování, eroze, zasolování, desertifikace, lomy, doly, urbanizace, domestikace

poškozování a znečišťování všech složek prostředí, okolního vesmíru, těžba surovin, jaderné zbraně

Průměrný věk člověka

asi 30 roků

asi 50 roků

asi 70 a více roků

 

Poškozování ekosystémů:

kácení a vypalování tropických deštných lesů (likvidace přirozeného prostředí rozličných druhů živočichů a rostlin) a jejich nahrazování například palmou olejnou, vysušování mokřadů kvůli zvýšení pěstební plochy, nadměrné spásání travních společenstev a následné vodní a větrné eroze.

Přímým působením člověka bylo vyhubeno (uváděno v odborné publikaci 2002) 115 druhů ptáků a 110 druhů savců. Jedná se například o největšího ptáka Moa na Novém Zélandu nebo Dronte mauricijského na ostrově Mauritius, o zebru Kvagu v Africe, divokého koně Tarpana v Asii.

V 19. a 20. století

byl velký problém zvaný MELIORACE.

Meliorace je „v ideálním případě“ soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd, které jsou přirozeně málo úrodné nebo u kterých došlo v důsledku nevhodných zásahů či působením vnějších činitelů ke snížení jejich produkční schopnosti. Meliorací může být například odvodnění zamokřené půdy nebo naopak zavlažování půd s nedostatkem vláhy, vápnění silně kyselých půd či vylehčování těžkých půd. Do melioračních úprav řadíme i protierozní ochranu půd a lesnické meliorace (vysazování melioračních dřevin atd.).

Velký dopad na krajinu v rámci melioračních opatření by mělo velkoplošné odvodnění. K velkoplošnému odvádění vody z krajiny koncem 19. století dochází nejprve v rámci protipovodňových opatření, později také pro rozšíření plochy zemědělské půdy (důraz na potravinovou soběstačnost), v posledním období meliorací v 70. a 80. letech 20. století pak rozumné důvody provádění mnohdy chyběly.

Napřimování vodních toků. Řeky byly regulovány, koryta toků byla napřímena a prohloubena - zvýšila se jejich kapacita a zrychlil odtok. Ve 20. století se často prováděly technické úpravy koryt. Především napřimování, prohlubování a tím vynuceného opevňování koryt vodních toků. Důsledkem bylo zrychlení odtoku povodňových průtoků a větší škody v níže položených územích. Při těchto technických zásazích byly nevratně zničeny cenné říční, potoční a mokřadní biotopy a výrazně se zhoršily podmínky pro samočištění vody.

V současnosti Revitalizace vodních toků je proces nápravy nevhodně provedených úprav (regulace toku) směrem k původnímu, přírodě blízkému stavu s cílem obnovy přirozené funkce vodních ekosystémů.

Důvody pro revitalizaci

  • nevhodné úpravy vodních ekosystémů - například změny nivelety (sklonu), narovnávání toků, nevhodné stabilizace dna a břehů, odstraňování prahových objektů, zrychlení odtoku, likvidace břehových porostů

  • likvidace malých vodních ploch (mokřadů a podmáčených stanovišť) - v důsledku meliorací

  • nevhodné hospodaření na půdě - zcelování pozemků, nevhodná orba (přes vrstevnice) a nevhodné rozmístění pozemků, výsadba nevhodných plodin, likvidace remízků, mezí apod.

Cíle revitalizací

  • náprava nevhodně provedených úprav a obnova přirozené funkce vodních ekosystémů

  • zvýšení retenčních (zadržující vodu) schopností krajiny

  • zvýšení samočistící schopnosti toků

  • zvýšení stability vodního režimu snižováním rozdílů extrémních průtoků

  • náprava nevhodně provedených pozemkových úprav, velkoplošného odvodnění a nevhodného hospodaření na půdě

Retenční(zadržovací) a akumulační schopnost nivy (louka s vysokou trávou) se dá podpořit vytvořením přírodě blízkých prvků. Je to například: obnova říčních ramen, tvorba přírodě blízkých paralelních koryt, budování tůní v nivě toku a výsadbou stanovištně vhodných doprovodných dřevin dobře snášejících zamokřené prostředí.

Ve 20. století minimum přechodových zón, likvidace remízků z důvodu zcelování pozemků kvůli zakládání velkých zemědělských pěstebních ploch (za komančů v JZD).

Ekoton je přechodná zóna mezi dvěma a více různými společenstvy / biotopy / ekosystémy. Je to plocha ekologického napětí, ve které jeden typ vegetace postupně nahrazuje jiný. Vyskytuje se zde obyčejně vyšší počet druhů, neboť jsou zde často druhy obou hraničních společenstev a navíc zvláštní druhy charakteristické pro přechodnou zónu - tzv.druhy okrajů

Hranice společenstev

Hranice mezi společenstvy je dobře patrná při výrazné dominanci některého druhu. Jeho náhlou nepřítomnost můžeme registrovat jako hranici dvou společenstev (jehličnatý, listnatý les; louka, les atd.).

https://www.enviwiki.cz/w/images/thumb/5/59/Krkonose.jpg/300px-Krkonose.jpg

Ostrý přechod dvou hraničních společenstev. Studniční hora, Krkonoše; (foto Ivana Kopecká)

Hranice mezi společenstvy mohou být

  • ostré

  • difuzní

  • mozaikové

K ostrým hranicím mezi společenstvy dochází tam, kde se velmi rychle mění fyzikální prostředí na malé ploše (například při přechodu ze souše do vody, severní a jižní svahy). Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem. Naproti tomu hranice mezi tajgou a tundrou vytváří v pásu několika set kilometrů mozaiku ostrých přechodů mezi oběma formacemi tak, jak se původně souvislý les postupně směrem na sever rozpadá a vytváří pouze ostrůvky mezi porosty patřícími již k tundře.

V minulém století redukce listnatých porostů v nižších nadmořských výškách a jejich nahrazení jehličnany, nadměrná výsadba jehličnanů zejména borovic a smrků kvůli rychlejšímu růstu a pro rychlejší produkci dřevní hmoty, tyto jehličnany však velmi špatně odolávají klimatickým podmínkám (zejména smrky jsou mělce kořenící dřeviny náchylné k častým vývratům, polomům), exhalátům, smrkové monokultury jsou náchylné k napadení lýkožroutem smrkovým. Kalamitní stav v Národním parku Šumava a v CHKO Beskydy. Nastupuje kalamitní těžba, což je zejména v národním parku kvůli „bezzásahovosti“ velký problém. Po vykácení na svazích hrozí půdní eroze a na rovinách hrozí zamokření. Strom je v podstatě „pumpa“, v rámci fotosyntézy příjme mnohem méně vody, než jí (té vody) následně odpaří.

C:\Users\Jana\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCacheContent.Word\bekyně mniška.jpgBekyně mniška je škodlivý druh motýlů, jehož housenky způsobují v některých letech kalamitní holožíry smrkových a borových monokulturních lesů zpravidla v nadmořské výšce 400 až 700 m, v ČR nejčastěji ve vnitrozemských pohořích, žerou jehlice větví.

 

1.Naše životní prostředí po roce 1989 - výukový film odkaz najdete ZDE   

2.Jak člověk znečišťuje životní prostředí, berte na to ohled, výukový film ZDE
 
3.Politika životního prostředí 
výukový film ZDE
=================================
Otázky k filmu č. 3, při shlédnutí doplň odpovědi na následující otázky, odpovědi si zapiš a odešli učiteli jako referát:
 
1. Kdy začali naši předkové poprvé ovlivňovat své životní prostředí ?
.............................................................
2. Co bylo první velkou změnou životního prostředí ovlivněnou člověkem ?
.............................................................
3. Co bylo druhou zásadní změnou  v životním prostředí ?
.............................................................
4. Co se stalo hlavním důvodem pro odlesňování ?
.............................................................
5. Jaká je nejvýhodnější investice pro současného vlastníka pozemku ?
.............................................................
6. Co je biomasa ?
.............................................................