Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koloběh látek v přírodě a tok energie

KOLOBĚH LÁTEK V PŘÍRODĚ A TOK ENERGIE

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují.

Energii se do ekosystémů dostává   z vnějšku a opět z něj vystupuje.

 

 

Základní podmínky pro život na Zemi:

*Světlo a teplo – zdroj Slunce
*Voda – koluje v ekosystémech
*Vzduch – skládá se z plynů různých 

                   vlastností.

*Půda – minerály různých vlastností obsažené v nerostech a horninách  

TOK LÁTEK – BIOCHEMICKÉ CYKLY

- mezi živou a neživou složkou dochází k neustálé výměně látek, ke koloběhu prvků či sloučenin

- tyto látky pronikají z prostředí do rostlin a živočichů, po jejich uhynutí se postupně vracejí zpět do prostředí

- biologická část je rychlejší, nebiologická část funguje jako zásobník látek

- do všech cyklů vstupuje víc či míň člověk produkcí různých chemických látek – hnojiva, pesticidy, umělé hmoty, CO2,SO2, oxidy dusíku, fosforečnany, těžké kovy, radioaktivní látky, prací prostředky… Tyto látky jsou buď včleněny do uvedených cyklů, nebo se hromadí v organismech, půdě, vodě apod.

- významný je zejména oběh biogenních prvků – C, N, O, S, P a vody

Cyklus uhlíku

UHLÍK – do rostlin ve formě oxidu uhličitého ze vzduchu nebo vody- zpět do vzduchu dýcháním z organismů a spalovacími procesy – uhlím, ropy a zemního plynu

 část CO2 vzniká rozkladem sedimentů- vápence, dolomitů a odumřelých těl, zpět je CO2 ukládán jako součást schránek a koster

Cyklus dusíku

DUSÍK – rostliny přijímají dusík v podobě dusičnanů a amonných kationtů, zpět po rozpadu rostliny se do půdy dostává zejm. amoniak – převeden nitrifikačními bakteriemi až na dusičnany nebo uvolněn do ovzduší – zpět do půdy rozpuštěn v dešťové vodě. Do atmosféry se část dusíku dostává denitrifikačními bakteriemi.

 Amoniak a oxidy dusíku se také dostávají do atmosféry při sopečné činnosti a stále více spalovacími procesy.

Působením slunečního záření a bouřkových výbojů vznikají v ovzduší též dusičnany.

Cyklus fosforu

Rostliny přijímají fosfor z půdy v podobě rozpustných fosforečnanů. Zpět se vrací z odumřelých těl v podobě fosforečnanů- kosti, výkaly nebo po bakteriálním rozkladu organické hmoty

Fosforečnany se do půdy dostávají též pozvolným uvolňováním hornin a lidskou činností – hnojiva, prací prostředky (vodní květ, eutrofizace vod (= proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor.)

Část fosforečnanů se hromadí na dně oceánů v podobě málo přístupných sedimentů

Cyklus síry

Do rostlin vstupuje síra v podobě síranů. Ty se do půdy dostávají z odumřelých organismů působením bakterií přes H2S(sulfan – sirovodík) a jednak oxidací SO2 (oxid siřičitý) z imisí – průmysl, spalovací procesy, sopky

Do ovzduší se dostává i H2S, který je oxidován na SO2 

Koloběh vody

K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země

Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu Vodní páry a drobounké kapičky se vzduchovým pohybem, nestejným zahříváním ovzduší neustále přemisťují – cirkulují. Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda v podobě srážek na zemský povrch (déšť, sníh). Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje do země a doplňuje podzemní vody.

KOLOBĚH VODY V PŘÍRODĚ

 

kolobeh-vody.jpg

 

Výukový krátký film ZDE

Voda se vypaří z vodních ploch i půdy do mraků díky energii ze Slunce. Ochlazením se mění na srážky a opět se dostává na zem ve formě deště či sněhu.

============================

Voda je přijímána rostlinami ať už kořeny nebo listy a jsou v ní rozpuštěné minerální látky z půdy.

Část slouží jako roztok, ve kterém probíhají biochemické reakce, část je rozložena na H a O a  zabudována do organických sloučenin.
Velké množství vody je neustále odpařováno rostlinami do ovzduší ve formě páry.
Živočichové také přijímají vodu jako kapalinu nebo vázanou v potravě.
Při štěpení živin a uvolňování energie je voda využívána organismem nebo odváděna z těla ven.